Výměna kyčelního kloubu pohledem herce Jana Přeučila

To byl okamžik, kdy jste si řekl, že dáte na radu lékařů a půjdete na operaci?

Téma operace nebylo nové, řešilo se dlouho. Lékaři mě během zmíněných tří let, co se problém rozvíjel, opakovaně upozorňovali na to, že operace bude dříve či později nevyhnutelná. Já jsem se domníval, že bude probíhat v celkové anestezii a to možná byl i důvod, proč jsem váhal. V mém věku jsem věděl, že to je jisté riziko. Nakonec tomu tak nebylo a já jsem byl během celé operace v bdělém stavu a všechno jsem vnímal. A moc mi to vyhovovalo.

Jak probíhala vaše rekonvalescence?

Úplně bez problémů. Operaci jsem podstoupil v Oblastní nemocnici Příbram a tam jsem také nejprve ležel a začínal s pooperační rehabilitací. Následně jsem byl na měsíc přeložen do zařízení na Vinohradech, kde jsem v rehabilitaci pokračoval. Můj přesun do Prahy byl výhodný v tom, že za mnou mohla každý den chodit moje žena Evička (herečka Eva Hrušková, pozn. red.) a mohla mi nosit čerstvé ovoce a zeleninu. V září jsem už chodil bez problémů, sice s hůlčičkou, ale bez bolesti. Mým motorem po celou dobu rehabilitace bylo, že jsem se chtěl rychle vrátit k běžnému životu, a tak jsem poslouchal lékaře a dbal jsem jejich rad. 

Hodně lidí má z lékařů strach, máte to také tak?

Naopak! Já se lékařů nebojím vůbec. Mám mezi nimi i řadu přátel a kamarádů. Já jsem velmi disciplinovaný pacient a ke své paní doktorce chodím rád, s důvěrou a dobrovolně. Bez přemlouvání podstupuju všechny preventivní prohlídky a totéž radím i Evičce.

Zmínil jste, že vám manželka nosila ovoce a zeleninu. Jak moc dbáte na to, co jíte?

My jsme s Evičkou asi před rokem zcela změnili způsob stravování. Úplně jsme přestali kupovat potraviny vyrobené velkovýrobou a začali jsme nakupovat u farmářů lokální a sezónní potraviny. Takže nekupujeme uzeniny, paštiky, v zimě nekupujeme jahody a melouny z Brazílie a podobně. Mléčné výrobky nakupujeme bez příchutě, neslazené, ale smetanové. Výrobky označené jako light nekupujeme, protože se do nich přidává škrob. Maso a vajíčka kupujeme jen od chovatelů, ne v obchodech a supermarketech. Ono to vypadá, že stravovat se takto je neúměrně drahé, ale zjistili jsme, že tomu tak není. Potraviny, které neprojdou velkovýrobou, jsou mnohem sytější, takže vám stačí menší porce.

Jak to máte s pečivem? Paní Evička peče sama?

To ne. Chleba chodíme kupovat do pekařství a kupujeme kvalitní kváskový. On i déle vydrží, než vydrží chleba koupený někde ve velkoprodejně.

Jaké potraviny používáte při vaření?

Do jídelníčku jsme zařadili třeba pohanku a jáhly. Na podzim jsme jedli dýně, zelí, to je plné vitaminů, rajčata, papriky, ale i cukety. Hodně jíme jablka, ořechy, červenou řepu, k dochucení používáme bylinky. Ale jak jsem říkal, vůbec se nevyhýbáme masu ani vajíčkům a mléčným výrobkům. Jíme vlastně všechno, jen si hlídáme původ potravin.

Na psychiku lidí hodně působila doba covidová. Měli jste strach z toho, že se nakazíte?

My jsme se nakazili, oba! Ale měli jsme jen mírný průběh. Jinak jsme si užívali, že jsme spolu. Vařili jsme si spolu, povídali jsme si spolu a byli jsme rádi, že spolu můžeme trávit čas. Snažili jsme se příliš neposlouchat zprávy o počtu vážně nemocných pacientů, o tom, kolik lidí umřelo… Snažili jsme se si ty informace příliš nepřipouštět. 

Blíží se Vánoce, jak se na ně chystáte?

My máme Vánoce moc rádi. Na Štědrý den se vždy sejdeme hned dopoledne. Přijdou k nám všechny naše děti s rodinami. Evička připraví slavnostní oběd a všichni jsme rádi, že jsme spolu. Děti odpoledne odjedou do svých domovů, aby si Vánoce užily i tam, a my s Evičkou se těšíme z dárků a společně si užíváme vánoční náladu.

Budete připravovat nějaké speciální vánoční jídlo?

Evička dělá výbornou rybí polévku. Připravuje i bramborový salát a kapra. Na letošní Vánoce ale chystá novinku. Nebude dělat klasické řízky z kapra, tak jak je známe. Místo mouky má v plánu použít mandlovou mouku, ve které bude rybu obalovat. Místo strouhanky má v plánu použít sýr, mluvila o parmazánu. Z toho trojobalu, jak ho asi zná většina čtenářů, použije vlastně jen vajíčko. Obalené kousky ryby dá do trouby, potře je přepuštěným máslem a dá je péct. Tato varianta je zdravější a já se moc těším na to, jak budou chutnat.

Věnujme se trošku vaší práci, vyučujete ještě?

Pořádám dělám kurzy rétoriky pro manažery, lékaře a další profese, v nichž je nutné, aby člověk dobře mluvil a správně komunikoval. Kromě toho vyučuji na vysoké škole Akademie umění v Banské Bystrici na Slovensku. K této spolupráci mě oslovil Joža Adamovič, manžel mé slovenské herecké kolegyně Božidary Turzonovové, a já jsem za ni velmi rád. Před pěti lety, když jsem slavil osmdesáté narozeniny, na fakultě zorganizovali setkání se sto dvaceti žáky a každý, kdo dorazil, měl na hlavě klobouk. Byl to takový symbol přízně. Já mám klobouky velmi rád a rád je nosím. To mě velmi potěšilo, až dojalo.

S Evičkou spolupracujete i na představeních pro děti…

Ano. Máme společně Divadlo nejen pro děti, kde účinkuje Evička, její syn Zdeněk Rohlíček a já, i když já se na představeních pro děti moc nepodílím. S divadlem navštěvujeme kulturní domy, v létě hrajeme loutkové divadlo pod širým nebem nebo třeba na hradech. Rádi zavítáme všude, kam nás pozvou.  Nyní do programu divadla zařazujeme pohádku, kterou napsal Jiří Žáček. Má zatím pracovní název „Kašpárek a princezna mezi čerty“. Už máme nachystané nové loutky, přivezli jsme si je z Hradce Králové, a zajímavostí je, že poprvé budeme mít v pohádce, kterou hrajeme, i kašpárka. Toho jsme zatím neměli.